Blížíme se na jih, aneb překrásný podzimní Queenstown a rýžování zlata na řece Arrow

Ze západního pobřeží jsme přes Haast Pass zamířili na jih do vnitrozemí, do regionu Central Otago. Čekala nás městečka Wanaka, Arrowtown, ale hlavně Queenstown, na které jsme se těšili nejvíc.

Po cestě jsme udělali krátkou zastávku u dvou vodopádů – Fantail a Thunder Creek, a zašli jsme se také mrknout na Blue Pools. Název opravdu neklame, čisťounká, nebesky modrá voda. Není tak divu, že bazénky jsou domovem obrovského pstruha duhového, kterého Filip také viděl.

Blue Pools

Jak jsme se blížili k městečku Wanaka (vzdálenému mimochodem skoro 500 km od posledního města, kde jsme mohli nakoupit :) ), naskytly se nám úžasné výhledy na jezera Wanaka a Hawea vklíněná mezi kopci a útesy. Wanaka už leží v Národním parku Mt.  Aspiring, pojmenovaném po nejvyšší hoře mimo oblast Mt. Cook, který se táhne podél Jižních Alp až po hranice s Národním parkem Fiordland na jihu.

Zřejmě to bylo Velikonočním Pondělím, nicméně davy lidí ve Wanace nás celkem dostaly. Přece jen je to pro nás vždycky trochu „šok“ ocitnout se najednou z přírody mezi tolika lidmi… Navíc ve městech bývá často problém rozumně zaparkovat, a také velký provoz. Vždycky se tak těšíme, až zase „vypadneme“ pryč do přírody :)

Mezi lidmi se o Wanace často mluví jako o jakési alternativě ke Queenstown. Může za to jednoznačně podobná scenérie – jezero a hory, ale také možnosti pěší turistiky, lyžování a obrovské množství adrenalinových aktivit. Údajně si však i přesto Wanaka stále udržuje poklidnou atmosféru malého městečka, což nám však právě o Velikonocích moc pravdivé nepřišlo. Výhledy z městečka byly nicméně i tak úžasné, na oběd jsme si našli klidnou část na břehu jezera, takže  nakonec spokojenost. Navíc v této oblasti jsme poprvé viděli krásný novozélandský podzim v plné síle - stromy hrající všemi barvami.

Oběd na břehu jezera

Cestou do městečka Arrowtown, které se nachází již jen kousíček na sever od Queenstown, jsme se nemohli nezastavit u historického Kawarau Bridge z roku 1880, mostu ležícím na stejnojmenné řece. Na tomto místě se poprvé na světě v roce 1988 začal komerčně skákat bungy jumping, a ve skákání tam pokračují dodnes. Bohužel jsme přijeli ráno ještě před otevřením, takže jsme žádného "šťastlivce" v akci neviděli, ale alespoň jsme si prošli most a pokochali se tou šílenou výškou (43 m) pod námi, do níž se "bungy jumpisti" vrhají.

řeka Kawarau

pohled přes skokem :)

Poté jsme již dorazili do malebného městečka Arrowtown. Vzniklo v 60. letech 19. století, poté, kdy bylo v místní řece Arrow nalezeno zlato. Dnes si městečko udržuje spoustu původních dřevěných a kamenných budov, dodávající mu naprosto kouzelnou atmosféru. Mimo zmíněných budov je další zajímavostí v městečku Čínská osada, v jejímž případě jde údajně o nejlepší ukázku čínského osídlení na Novém Zélandu. V osadě se lze z informačních tabulí dozvědět, jak těžký byl život místních čínských „kopáčů“, stejně jako si prohlédnout, v jakých „chajdách“ to místní Číňané, vystaveni v té době silnému rasismu, žili.

Vzhledem k tomu, že jsme si ještě za dobu našeho cestování nevyzkoušeli rýžování zlata, ačkoli jsme k tomu měli poměrně dost příležitostí, rozhodli jsme se, že právě tady je ta pravá chvíle. V informačním centru jsme si vypůjčili pánev na rýžování zlata, obdrželi papír s instrukcemi a pousmání, když mě zaujali malé lahvičky na vyrýžované zlato a zeptala jsem se, jestli má smysl si jednu takovou koupit. No, pousmání je možná trochu slabé slovo :) Nicméně vzali jsme pánev a vyrazili k řece Arrow. Štěstí jsme zkoušeli poměrně dlouho a na několika místech, ale bohužel nám nebylo přáno. Tak jsme si to alespoň zažili a já jsem pochopila, proč ta malinká lahvička na nalezené kousíčky zlata je až příliš velká :)

Filip v akci! Snaží se :)

Tak nic :(

Po cestě z Arrowtown jsme se ještě pokochali podzimními výhledy u jezera Hayes, ležícím jižně od městečka. Údajně je to nejfotografovanější jezero na Novém Zélandu. No, někde se musela asi stát chyba, když se to oficiálně říká spíše o jezeru Matheson u Foxova ledovce (viz předchozí příspěvek). Ale možná se to vlastně říká ještě i o několika dalších... :)

A konečně jsme dorazili do Queenstown! Vzhledem k tomu, jak nás svými davy lidí trochu vystrašila Wanaka, báli jsme se, abychom si dojem z města nezkazili hned po příjezdu. Naštěstí jsme ale místo na parkování našli skoro hned, bylo skoro ideální, do toho modrá obloha bez mráčku, takže začátek pro prozkoumávání městečka dobrý :) 

I přesto, že Queenstown má pouhých 11 tisíc obyvatel a vypadá tak jako malé městečko, zdání opravdu klame. Mezi turisty (a snad i místními) je velmi oblíbeno a vychvalováno, a tak i my jsme byli na Queenstown poměrně hodně natěšení a zvědaví, jaký dojem toto "malé velké" město zanechá v nás. Už samotná poloha města je téměř ideální. Obklopuje jej pohoří Remarkables se svou nejvyšší horou Coronet Peak (1646 m.) a lyžařskými středisky, a lemují jej zátoky jezera Wakatipu.

O nic méně je však Queenstown známé jako "hlavní město světových dobrodružství" a jednoznačně je "Mekkou" adrenalinu Jižního ostrova, ne-li přímo celého Nového Zélandu (na Severním ostrově mu konkuruje Rotorua). Bohužel této všeobecné veliké oblíbenosti městečka odpovídají také místní ceny, počínaje bydlením a konče právě adrenalinovými aktivitami. My jsme si už svojí dávku adrenalinu užili právě v Rotoruře, tady jsme tak žádný takový zážitek neplánovali.

Ti praví blázni do adrenalinu (kterými my nejsme) si tu však jistě přijdou na své, oblíbený je zejména právě bungy jumping. Pro takové je pak také asi největší "peckou" Nevis bungy - skok ze 134 m vysoké plošiny, nejvyšší na Novém Zélandu (cena je pro představu 260 NZD!). Až z toho mám husí kůži :) O nic menší peckou je pak na stejném místě Nevis swing - největší houpačka na světě (cena je pro představu 180 NZD)! Prostě se jen tak zhoupnete 160 metrů vysoko nad řekou a svištíte rychlostí 120 km/h! :) Mrknout pro zajímavost na video můžete TADY.

Naše první cesta v Queenstown vedla k lanovce Skyline, jednomu ze symbolů města. My jsme však na vrchol Bob´s Peak za výhledy zvolili méně pohodlnější (zato ale levnější) cestu než tu lanovkou - výšlap. Za tu dobu, co jsme na Zélandu už jsme ale pochopili, že ty výhledy nám tak nějak "chutnají" víc, když pro ně musíme něco udělat! :) Zhruba hodinová cesta nahoru byla nicméně docela nečekaně strmá a náročná, ale jako vždy stála za to. Odměnou nám byl fantastický výhled na Queenstown, které jsme odtud měli jako na dlani, stejně jako jezero Wakatipu a pohoří Remarkables. Nádhera!!!

U horní stanice lanovky se nachází kavárna a restaurace a začíná tam také ještě lanovka pro atrakci nazvanou Luge - dráhu z kopce dolů pro autíčka (u nás v ČR něco podobného jako letní sjíždění sjezdovky na horách motokárami, tady ale ve vybetonované dráze). Ani zde pak nechybí pro některé nezbytná dávka adrenalinu - i odtud je možné si skočit bungy, anebo si sjet kopec celkem drsnou trasou na kole.

Celkem strmé stoupání :)

První výhledy

Náš výšlap nahoru lemovala trasa pro drsňáky na kolech :)

A jsme nahoře!

Bungy jumping

TAM je doma! :) Mapa světa z Jelly Beans.

Poté, co jsme sešli zase zpátky dolů, vyrazili jsme na obhlídku města. Uličky centra jsou plné obchodů se suvenýry, restaurací a kaváren, a docela i lidí, ale tak nějak příjemně :) Prošli jsme si také rozlehlé místní zahrady u jezera, jejichž největší atrakcí, kromě krásných výhledů na pohoří Remarkables, je bezpochyby frisbee golf. Jde o 18ti "jamkové" hřiště se stejnými pravidly jako klasický golf, pouze jsou tu místo jamek koše, do kterých se musíte trefit diskem frisbee. Určitě super zábava na volné odpoledne. Myslím, že pár takových hřišť je už i v Praze.

V Queenstown jsme vydrželi až do pozdních večerních hodin - s večeří na břehu jezera jsme při západu slunce pozorovali poslední paprsky ozařující okolní hory, a také krásně červené mráčky, a užívali jsme si atmosféru městečka. Za nás dostal Queenstown snad téměř 10 bodů z 10!!!

To jsem si ani nemyslela, že by Filip klukům mohl být až tak podobný :)))

jezero Wakatipu, v pozadí místní zahrady

Church of St. Peter

Tak tomu se říká chodit na vodě! Nebo nad vodou? :) V popředí pak "žralok", další z místních adrenalinových vychytávek

Ráno u jezera Wakatipu

... a východ slunce

Naprosto nadšení z Queenstown jsme se vydali do Národního parku Fiordland. Tam nás čekala (nejen) plavba překrásným Milford Sound, ale také několik treků, a to včetně dvou tzv. Great Walks - Routeburn Track a Kepler Track.

Ale o tom až příště! :)