Samoa (2. část): Naše zážitky z ostrova Upolu

V minulém příspěvku jsme se seznámili se samojskými tradicemi a kulturou a nastal tak čas zažít to všechno i na vlastní kůži :) V tomto článku tak projedeme ostrov Upolu, kde samozřejmě nevynecháme návštěvu hlavního města Apia, ale konečně také zamíříme do toho "pravého" ráje - na ty nejkrásnější pláže, ale i za nejúžasnějším přírodním bazénem světa!

Ostrov Upolu

Taxíkem z letiště jsme se nechali zavézt před hotel Elisa v Apii, v němž jsme měli rezervaci na dvě noci. Byla to první a poslední rezervace ubytování na Samoe, od teď už jsme vždy zůstávali na místech, která se nám prostě zalíbila, a tak dlouho, jak se nám chtělo...

Musím říct, že v hotelu Elisa a celkově v Apii jsme si tedy určitě jako v ráji nepřipadali, což jsme ale tak nějak čekali. Tento hotel jsme vybrali hlavně z důvodu ceny (65 tala za noc pro dva, bez snídaně), nicméně před odletem zpět na Zéland jsme pak na doporučení známých přespali v motelu Tatiana (70 tala za noc pro dva se snídaní), kde byla na recepci neskutečně milá paní a celkově bylo ubytování včetně snídaně příjemné, takže můžeme určitě doporučit. V hotelu Elisa jsme bohužel hned na uvítanou měli v pokoji švába, další byl pak na chodbě, kde se ale kamarádil pro zpestření ještě s ještěrkou. Spoustu švábů jsme taky potkali v noci venku na ulici. Člověk by nevěřil, ale tak nějak si na tuhle odlišnou "kulturu" zvyknete... Je ale pravda, že jsme z Apie prostě rádi vypadli pryč :) 

Fuj fuj...

Hned ráno jsme pro snídani vyrazili na proslulý trh s jídlem Food Market. Na ulicích jsme poprvé viděli ten klasický "mumraj", který jsme v hlavním městě přesně očekávali - hodně aut, kolem nichž pobíhají děti, dospělí i psi (a asi i švábi, haha...). Trh je známý tím, že trhovci o své místo tam docela bojují a aby o něj už nikdy nepřišli, dokonce na trhu prý i nocují (na střídačku v rámci rodiny). Na stáncích se prodávaly kokosy na všechny možné způsoby, různě velké banány, ananas, papája, taro... My jsme si koupili trs malých banánků (tak sladké, že už nikdy nebudete chtít jiné!) a osvěžující kokos na pití. Zabrousili jsme pak ještě i na neméně proslulý bleší trh (Flea Market), kde jsme obhlídli hlavně nabídku suvenýrů. Ty jsme ale pořídili až potom těsně před odjezdem. Na trhu se dá v rozumné míře (tedy rozhodně nee tak, jako v arabských zemích) smlouvat, občas ale prodejci s cenou hýbat dolů prostě odmítají.

Následně jsme vyrazili na procházku Apií. Byli jsme se podívat u budovy Parlamentu a u památníku nezávislosti (foto již u předchozího článku), a kolem opravdu nádherné katedrály Panny Marie. 

Katedrála Panny Marie v Apii

Stavili jsme se také v informačním centru, abychom se zeptali, jak se na druhý den nejlíp dostaneme k Piula Cave Pool a následně do Fao Fao Beach Fales, kde jsme měli v plánu strávit další noc. Vysvětlili nám tak systém autobusů (žádný není ;) ) a dali nám jízdní řád, podle nějž se ale prý v žádném případě nemáme řídit :) No, to bude zajímavý teda :) Je potřeba vždy jen sledovat ceduli za oknem autobusu značící cílovou stanici a pak dávat pozor na cestu, abychom věděli, kde chceme zastavit. A platí se při výstupu. My jsme tak nějak měli načteno, že cestování autobusem na Samoe nepochybně patří k něčemu, co rozhodně nesmíme vynechat. Nakonec jsme autobusem (a stopem) procestovali oba ostrovy, i když ze začátku jsme nebyli rozhodnutí, jestli půjčit auto, nebo ne. Nakonec jsme se rozhodli pro dobrodružnější a levnější, a nepochybně i zábavnější, variantu, čehož rozhodně nelitujeme.

Autobusy jsou krásně pestrobarevné a obvykle vtipně pojmenované, uvnitř dřevěné, ale jinak pěkně "vytuněné", a to podle toho, jak si to ten který řidič udělá. V každém autobuse taky nechybí muzika, někdy hodně hlasitá. Nikdy se taky nestane, že by se někdo dovnitř už nevešel - běžně si lidé vzájemně sedí na klíně a ostatní stojí narvaní jako sardinky. Náš první autobus jsme na jednom ze dvou nádraží v Apii chytli v pohodě a ani jsme moc dlouho nečekali. Po většinu cesty nebylo naštěstí moc narváno, na posledních pět minut ale nastoupily děti snad z celé školy, takže jsme si to užili v plné parádě :)

Rozcestník před informačním centrem v Apii, aneb daleko od domova :)

Čekání na autobus na jednom z nádražích v Apii

Jsme na místě! :)

Piula Cave Pool je bazének / jezírko pár metrů od moře s křišťálově čistou sladkou vodou, který prochází jeskyní a ústí do dalšího menšího jezírka. Jeskyně se nachází ve skále pod Piula Theological College, a celé to vzniklo sopečnou činností. Za vstup jsme zaplatili každý pouhých 5 tala (na Samoe je běžné, že za vstup téměř kamkoli se platí, neboť stát tu nic nevlastní, ale místa tu spravuje daná vesnice...) a hned u vstupu jsme se seznámili s párem Francouzů, toho času na cestě kolem světa, se kterými jsme se dali do řeči a potkali se pak ještě několikrát. Jezírko bylo opravdu nádherně průzračné a plné rybiček (ale i docela velkých ryb), voda osvěžující a na okolních kamenech spoustu krabíků...

Piula Cave Pool

krabík

Odpoledne trochu zapršelo (no, jsme v tropech...), i tak byl ale stejně už čas se vydat k hlavní silnici, kde na nás čekal majitel Fao Fao Beach Fales, našeho ubytování pro dnešní noc (a pár dalších). V informačním centru v Apii totiž sami od sebe zavolali do Fao Fao a majitel se nabídl, že nás vyzvedne. Nakonec se s námi svezli i již zmínění Francouzi, kteří tam měli také namířeno. Cesta vedla vnitrozemím na jih ostrova a okolí bylo až neskutečně zelené, opravdu jako deštný prales. Za necelou hodinku jsme dorazili do vesničky Saleapaga. Majitel se svou ženou nás přivítali v "jídelní" fale čerstvým kokosem na pití, zaplatili jsme (60 tala za osobu na noc se snídaní a večeří - běžná cena je 70 tala, ale podařilo se nám usmlouvat, protože jsme zůstávali na tři noci) a následně zavedli do plážových domečků ze dřeva a palmových listů - fale. Těch existuje více typů, od nejjednodušších pouze s matrací na zemi a moskytiérou, až po ty, co jsou už spíše luxusními vilkami. Ve FaoFao byly ty nejobyčejnější, které jsme na Samoe vyzkoušeli, ale více než dostačující. Nemohli jsme se na ten domeček vynadívat, odrolovali jsme palmové listy, sedli na "zápraží" a nasávali ten výhled... Fale jsou každopádně jednou z věcí, pro které stojí za to jet právě na Samou. Máte sice jen matraci, moskytiéru a žárovku (jo, je tam i elektřina!), ale ten pocit a ten výhled je opravdu k nezaplacení!!!!!

Fao Fao Beach Fales

To odpoledne jsme si ještě stihli poprvé zaplavat i zašnorchlovat v oceánu plném pestrobarevných rybiček a už jsme se těšili na večeři. Ve FaoFao byl vždycky k večeři výběr asi ze čtyř jídel - obvykle ryba, kuře, rýže, hodně zeleniny, občas brambory, a snad vždycky nám chutnalo. Se snídaní to tady už bylo ale horší. V očekávání spousty exotického ovoce jsme byli hodně zklamaní, když jsme uviděli obyčejný bílý toustový chleba, marmeládu, sušenky a občas kousek papáji, kokosu nebo banány...

Následující den bohužel bylo dost ošklivo a každou chvíli pršelo, zvládli jsme si tak jen trochu obejít okolí. Viděli jsme spoustu banánovníků a taky se nám naskytl pohled, který jsme před sebou měli jako synonymum ráje na pracovním monitoru. Trochu neuvěřitelné stát na místě, odkud byla ta fotka pořízena... Samozřejmě jsme se ještě vrátili pro fotku v lepším počasí...

Banánovník

Obrázek ráje.
V pozadí Nuutele Island.

Co se týká počasí v následujících dnech, bylo to trochu na střídačku. I přesto, že jsme na Samoe byli už v období sucha (které trvá od května do října), je tu déšť celkem běžnou záležitostí, a co si budeme povídat, ten zážitek není takový, když je zataženo. Naštěstí ale pršelo v rozumné míře a my si i ve FaoFao užili sluníčka dost :)

V pozadí Nuutele Island

To je úlovek!!!
Giant clam neboli zéva obrovská - největší žijící mlž, který dorůstá až 1,2 metru, váží až 200 kg a žije skoro sto let. Tak tohle je jen miminko :) Bohužel je to také nejohroženější druh mušlí, který se v žádném případě nesmí vyvážet.

První hrátky s kokosem...

...a už je připravený k pití :)

Nuutele Island při západu slunce

FaoFao se nachází na naprosto strategickém místě na jihu ostrova, v dosahu nejkrásnější pláže ostrova Lalomanu Beach, ale také nejúžasnějšího přírodního bazénu na světě, To Sua Ocean Trench.

Cestou k němu jsme poprvé vyzkoušeli stopování, chvíli nám sice trvalo, než někdo zastavil (většinou jela auta přeplněná), ale pak nás svezli dokonce holky z Nového Zélandu, které měli také namířeno k To Sua. Tento div přírody v překladu doslova znamená "Velká jáma na koupání", a tou taky zjednodušeně je :) Ale hodně zjednodušeně, protože pohled na tenhle přírodní úkaz vám prostě a jednoduše vezme dech (nebo alespoň nám vzal...). Je nepopsatelně nádherné, co na tomto místě příroda dokázala... Propadlina je hluboká 30 metrů a ke smaragdově čisté vodě plné tropických rybek se sestupuje po velmi strmém a dlouhém žebříku (nic pro slabší povahy...) Celý bazén je zasazený doprostřed sytě zeleného deštného pralesa a je součástí oceánského příkopu vytvořeného sopečnou činností, a skrz tunel pod skalami lze za odlivu proplavat i přímo do oceánu. Při koupání je pak potřeba dávat pozor na mořské proudy, proto se ve vodě nachází silný provaz vedoucí do všech stran, kterého je možné, a vhodné, se přidržovat.

Za vstup jsme zaplatili každý 15 tala (běžná cena je 20 tala) a ocitli jsme se v překrásné zahradě plné barevných květin, která přírodní bazén To Sua obklopuje. Pokud zrovna neplavete v tomhle úžasném bazénku, dá se odpočívat v několika denních fale, nebo obdivovat divoké pobřeží se spoustou malých jezírek vytvořených ve skalách, a také blowholes, což jsou vlastně díry ve skalách, kterými tryskají gejzíry vody...

A pro budoucí návštěvníky jedno docela důležité doporučení hlavně kvůli fotografování - nepřijít později než ve 14 hod, úplně ideálně ale už dopoledne, a to kvůli sluníčku - odpoledne je pak celá ta krása kompletně ve stínu...

To Sua Ocean Trench

Můj skok :)

A Filipa skok :)

Blowholes - díry ve skalách, kterými tryskají gejzíry vody

U východu  jsme si u dětí koupili nachlazený kokos a vyrazili jsme stopovat na cestu zpátky. Zanedlouho už jsme se poprvé vezli na korbě, jako pak ještě několikrát :)

Na další den jsme se vydali kousek od našich fale na Lalomanu Beach, údajně nejkrásnější pláž na Samoe a podle průvodce Lonely Planet je také považována za jednu z 10 nejkrásnějších pláží na světe. Nám bohužel počasí moc nepřálo, a i přesto, že jsme si pobyt ve FaoFao prodloužili o jednu noc, abychom dali sluníčku na tuhle pláž ještě šanci, moc jsme si ho opravdu neužili. Pláž je to ovšem krásná, s bílým pískem a plážovými fale, ale celé to umocňují výhledy na okolní malé ostrůvky, a zejména pak na Nuutele Island, na nějž jsme viděli i přímo z FaoFao. My jsme na Lalomanu v součtu strávili vlastně asi den na půl, a to hlavně čekáním na sluníčko, kterého jsme se bohužel dočkali vždycky jen na pár minut...

Zpestření po cestě na Lalomanu Beach :)))

Krabíci velcí jako dlaň

Krásný kostel ve vesničce Saleapaga

Lalomanu Beach

A takhle se koupou místní děti :)

V pozadí Nuutele Island a přicházející černo :)

Čekání na sluníčko :)

Ve FaoFao jsme se tak zdrželi čtyři noci místo tří a byl tak čas se zase posunout dál. Poslední večer jsme se seznámili s českým párem, Terkou a Radimem, kteří měli půjčené auto, a tak jsme se s nimi svezli dál podél jižního pobřeží ostrova, kde byl naším cílem Matareva  Resort (zní to jako resort, ale měly tam být i fale). Tohle místo nás zaujalo jednak tím, že se tu natáčel Survivor (u nás se to jmenuje "Kdo přežije"), a pak také svou strategickou polohou. Na jihozápadě ostrova jsme totiž plánovali prozkoumat oblíbenou Return to Paradise Beach, kde se natáčel stejnojmenný film (Návrat do ráje) a také místo, kde se dá potápět s obrovskými škeblemi Giant Clams (zévy obrovské) - největšími žijícími mlži, jejichž "miminka" se nám podařilo vylovit u FaoFao.

Cesta byla hodně zajímavá a my měli zase možnost vidět samojský "venkov". Je srandovní, jak se různě podél cesty procházejí prasnice s mladými, maličkatými prasátky, a všude samozřejmě pobíhá spoustu psů. Zároveň je okolí silnice všude krásně upravené a plné květin...

Prasátka podél silnice

K pláži se muselo z hlavní silnice odbočit na vedlejší, prašnou cestu, u jejíhož začátku samozřejmě nechyběl kluk, co vybíral "vstupné". Nakonec jsme to s ním ukecali, že se tam jedeme jenom podívat a ještě nevíme, jestli tam zůstaneme (což byla pravda). Vypadal, že vůbec nemá tušení, co říkáme, ale pustil nás tedy bez placení. Po prašné cestě jsme se kodrcali nejmíň 20 minut a místy to byl až adrenalinový zážitek - jak bylo po dešti, na cestě bylo spoustu velkých louží a my jsme dokonce jednou museli jít s kusem dřeva změřit, jestli se v ní s autem neutopíme... No, po této strastiplné cestě jsme opravdu doufali, že Matareva bude stát za to, protože hned zpátky se nám jet nechtělo. Po příjezdu na pláž se nám "to" ale zdálo nějaké divné, vypadalo to tam hodně neudržovaně a my brzy pochopili, že Matareva resort už jaksi neexistuje... Místo to bylo ale naprosto nádherné a nám bylo opravdu moc líto, že tu nebudeme moct zůstat... Hlavní fale i ty na pláži byly sice částečně zbourané, ale samotná pláž a její okolí byla vážně krásná...

Každopádně, byli jsme opravdu rádi, že jsme se sem nemuseli trmácet pěšky z hlavní silnice, a pak zase zpátky, když už pomalu zapadalo slunce. Bohužel ale naše plány taky musely nabrat trochu jiný směr a my se vydali s Terkou a Radimem zpátky do Apie o pár dní dřív, než jsme plánovali...

Matareva Beach před západem slunce

Pozůstatky Matareva Resortu

Matareva Beach

Po pěti dnech jsme se tedy večer vrátili zpátky do hlavního města Apia, kde jsme přespali a na druhý den jsme se vydali do Samoa Cultural Village (podrobně v předchozím článku). Odpoledne jsme se pak autobusem přesunuli na západní výběžek ostrova, odkud odjíždějí trajekty na největší samojský ostrov - Savaii. Plány jsme tedy trochu změnili, částečně i na doporučení Terky s Radimem, kteří  už Savaii navštívili a byli z něj tak nadšení (konkrétně hlavně z jednoho místa), že se tam zase na posledních pár dní, které jim zbývaly, vrátili. 

Plni očekávání jsme se tak vydali na ostrov Savaii.... ;)

V dalším článku si tak zaplaveme s karetami obrovskými, prozkoumáme lávová pole, budeme obdivovat obrovské blowholes a vodopády uprostřed deštného pralesa. A taky (nebo hlavně?) objevíme TO naše místo, na které se pak dokonce i v rámci našich cest po ostrově ještě jednou vrátíme. Takové to místo, kde prostě jen tak sedíte a koukáte do dáli a prožíváte si to vaše štěstí :)

Na trajektu opouštíme ostrov Upolu